Doučení jinak — na výběr tréninkuTrénink · slovní druhy

🏷️ Slovní druhy

U každého slova ve větě urči slovní druh. Přetáhni na něj štítek, nebo na slovo klepni a pak vyber. V nabídce máš pořád všech deset.

Jak druh poznáš

  1. 1Podstatné jméno nehledej otázkou kdo? co? Ta otázka je nejlepší na podmět, ne na slovní druh. Zkus před slovo dát ten, ta, to: ta taška, ten kluk, ti kluci. Když to jde, je to podstatné jméno.
  2. 2Zbytek prozradí otázka. Jaký, který, čí je přídavné jméno. Co dělá je sloveso. Kde, kdy, jak je příslovce. Těmihle otázkami pokryješ devět slov z deseti.
  3. 3Předložka nikdy nestojí sama. Vždycky patří ke jménu za sebou: na stole, bez chyby, do vody.
  4. 4Příslovce a přídavné jméno se pletou. Rychlý kluk je přídavné jméno, ptáš se jaký. Psal rychle je příslovce, ptáš se jak.
  5. 5Částice dodává větě postoj. Ať, kéž, prý, asi, snad. Často stojí na začátku věty, ale může být i uvnitř: Je to prý pravda. Nedá se na ni zeptat a nic nespojuje, tím se liší od spojky. 🙂

1 · podstatné jménonázvykdo? co? · ten, ta, to

2 · přídavné jménovlastnostijaký? který? čí?

3 · zájmenozastupuje jménapodstatná i přídavná · Petr běžel → on běžel · Petrův počítač → jeho počítač

4 · číslovkapočet a pořadíkolik? kolikátý?

5 · slovesočinnostco dělá? co se děje?

6 · příslovceokolnostkde? kdy? jak? proč? · stojí samo, bez jména · doma, ráno, rychle

7 · předložkapoloha a vztahv, na, nad, pod, před, za, u, do, od · u těch těžkých zkus dosadit jméno: šel kolem → příslovce · šel kolem domu → předložka

8 · spojkaspojujea, ale, nebo, že, protože, když

9 · částicepostojať, kéž, prý, asi, ano, ne · dodává větě postoj

10 · citoslovcezvuk a cithm, au, bum, haf